Herbář

slovutného Agrippy z Bad Sobernheimu

Při určování rostlin a jiných alchymistických přísad je dle nás i regulí řádu Virgonijského brku, ve kterém jsme měli tu čest studovat ušlechtilé umění alchymistické nejdůležitější určit jejich vzhled, původ, místo výskytu a magické efekty i dopady na okolní svět při kontaktu s ním jak ve formě přirozené tak již připravené. Proto se při tvorbě tohoto díla budeme zaměřovat přimárně na tyto okolnosti vybraných přísad nacházejících se na ostrově Nová Země, který se nám podařilo navštívit a s jehož vzdělávacími středisky jsme měli tu čest spolupracovat.

Barevník

Začal bych tedy abecedně a to s rostlinou známou zdejším pod označením barevník. Ten roste na slunných místech s nedostatkem vody né nepodobných pláním a stepím divokého východu. Barevník má nejradši kamenitou půdu a málo vegetace rostoucí okolo něj. Pro sběrače barevníku je důležité vyčkat než změní svůj zelený plášť do pokrytí oranžovo-červeného, které signalizuje zralost. Dalším jistým signálem připravenosti barevníku ke sklizni je silná sladká vůně a chuť a to jak za syrova tak po přípravě ve formě lektvarů, ale i jídel.

Nejširší využití barevníku je v léčivých lektvarech a tinkturách rozličného využití, je ale také vyhledávaný pro své posilující účinky, které dokážou zpevnit vůli i tělo uživatele. Zatímco oba výše popsané efekty pochází ze sladkého a měkkého vnitřku tohoto ovoce pochází poslední využití z jeho trnité dužiny, která omezí uživatelovu použivát arkánu i jiné zdroje magie.

Trnitou slupku je třeba připravovat orestováním na přímém ohni až do sucha a následným rozemletím do lektvaru, zatímco sladký a měkký vnitřek ovoce je nejlepší prosít skrze síto, než zůstane jen šťáva nesoucí žádoucí efekt.

Hoube

Hoube naopak roste na stinných a málo dostupných místech ve skalnaté půdě nebo při vstupech do jeskyní. Svědčí jí vlhkost. Jak jistě všichni víme vyskytuje se hoube i na starém kontinentu v podhůří severních hor, kde je hojně využívaná jako závislost vyvolávající rostlina dodávaná ve velkém do všech koutů říše. Hoube je možné sklízet v jakékoliv velikosti, protože dosahuje svého žádaného účinku již od malinké houby. My však kvůli větší sklizni doporučujeme počkat, až rostlina vyroste do plné velikosti.

I když je většinou používaná jako látka vyvolávající závislost není toto jejím jediným žádoucím účinkem. Hnědá čepička totiž obsahuje látky posilující tělo i mysl, které umožní uživateli nebývalé činy, kterých by bez pomoci hoube sám neměl šanci dosáhnout.

Aby alchymista odemknul blahodárné účinky hoube je žádoucí, aby nožíkem jemně odstranil svrchní hnědou čepičku. Na tomto poměrně tvrdém a odolném plátně by následně měl připravit ostatní ingredience lektvaru, čímž dosáhne sledovaného účinku hoube. Pokud by měl nějaký alchymista z jakéhokoliv důvodu zájem o závyslost vyvolávající účinky musí vybrat výtrusy pod čepičkou a upražit je při mírné teplotě.

Koriandr

Koriandr je další závyslost vyvolávající rostlinou. Stejně tak jako hoube je původem z říše, kde je primárně využívaná léčiteli na útlum bolesti a pochybnými živli na obstarání živobytí. Nejlépe roste na teplých a vlhkých místech ve stínu vysokých stromů, ale jako plevel se může nacházet kdekoliv. Na novou zemi se podle všeho dostala v trusu ptáků, konzumující její bobule, ve kterých se nachází většina jeho magické moci. Koriandr je nejlepší sklízet, když jeho bobule změní svoji barvu z bílé na tmavě modrou.

Koriandr je nejznámější pro své utlumující a uklidňující účinky nejlépe sloužící k utišení neklidných dětí nebo k utišení bolesti zraněných či umírajících. Za zmínku stojí také jeho halucinogenní efekty, které v uživateli vyvolávají pocity radosti, vidiny, slyšiny a jiné neexistující vjemy. Posledním neopomenutelným efektem této rostliny je jednoduše vytvořitelná závyslost, které je velmi obtížné se zbavit.

Všechny efekty koriandru jsou v jeho bobulých, ze kterých je třeba vybrat semínka pro uklidňující účinky, a které je třeba louhovat a buď rozmačkat pro halucinogenní účinky nebo použít vodu z louhování pro vyvolání závyslosti v uživateli.

Králův pád

Králův pád je rostlina, se kterou jsme se poprvé setkali my, a kterou byla pojmenovaná podle svého dne objevení, kdy jsme se dozvěděli o skonu krále v říši. Králův pád roste na stinných a suchých místech a jeho dozrání nejlépe poznáme podle medové vůně jeho bílých květů, které dokud rostlina není zralá voní po malinách.

Námi zjištěné účinky králova pádu jsou pomerně nebezpečné, přesto věříme, že je důležité je zde popsat. Rostlina je prudce jedovatá a zneschopňující a často dokáže uživatele vyřadit z fungování na mnoho hodin. Zajímavým efektem králova pádu jsou jeho oslepující dopady, které mohou být i trvalé.

Většina magické moci králova pádu se nachází v jeho květech, které stačí povařit ve vodě, aby do tekutiny vypustili své jehové žlázy. Při podélném rozřezání a vypreparování stonku květu je poté možné vytáhnout jeho vnitřní strukturu mající zneschopňující účinek. Oslepující účinek pochází z kořenů rostliny, které je třeba nastrouhat.

Očinec

Tato vysoká sladkovodní rostlina se ráda vyskytuje u toků s příměsí prastaré magie. Pro zkušenější alchymisty je známá tím, že se nejčastější vyskytuje v okolí posvátných toků lesních elfů. Vyhovuje mu mazlavá a hutná černá půda. Sklidit se dá kdykoliv vykvete jeho šedomodrý květ.

Očinec je známý pro své zneviditelňující účinky, ale za zmínku stojí i jeho schopnost dočasně člověka připravit o hlas, což je nejčastěji využíváno proti arkanikům, dětem a tchýním. Očinec stonek očince je jedovatý. Jeho jed působí téměř okamžitě a vyvolává bolesti žaludku, které většině lidí i v malých dávkách zabrání v normálním fungování.

Zatímco zneviditelňující účinky rostliny zaktivuje alchymista provařením květu v roztoku. Tak ostatní získá prostým nastrouháním stonku a kořenu.

Ohnivec

Ohnivec je rostlina častá na vše ostrovech v okolí říše, může se ale vyskytovat i ve vnitrozemí. Vyhuvují mu suchá a slunečná místa, na kterých ze své nestabilní povahy často vyvolává požáry, čímž si dělá prostor pro rozmnožení. Ohnivec je nutné sklízet v teplých letních nocích, ve kterých září jasně červenou barvou.

Pro svoji nestabilitu a hořlavost je nejčastěji využíván ve výbušninách a jiných podobných výrobcích. Méně známe jsou už jeho zodolňující efekty, o kterých se povídá, že dokonce dokážou zastavit působení rostliny a udělat uživatele ohně odolných. V neposlední řadě je třeba zmínit protimagické účinky, které řada mých kolegů označuje za neetické.

Jestliže cílí alchymista na hořlavost a nestabilitu je třeba ohnivec opatrně otevřít a vyjmout z květu svítivé jádro a to ve studené vodě vložit do lektvaru. V jádru se nacházejí semínka, která mají výše zmíněné protimagické účinky. Ty je třeba pod působením tekoucí vody z jádra vytáhnout a ihned stále pod vodou vložit do výrobku. Pro zodolňující účinky je třeba vypreparovat žilky ochraných listů a ty najemno nasekat do lektvaru.

Ovčinec

Ovčinec je zvláštní rostlina, kterou musel do Vigornie dovézt jeden z kolonistů utíkající z kolonie na Nové Zemi. Na konci jeho dlouhého stonku vyrůstá živá ovce pasoucí se na okolní vegetaci. Zmínky o ovčinci máme z legend, kdy měl dříve být častý po celém kontinentu, ale byl postupně vyhlazen chamtivostí a hladem lidí. Nevíme, jak vznikl, proč existuje nebo co je pro rostlinu účelem ovce na konci jejího stonku, víme ale, že je ovci možné „sklidit“ odříznutím stonku od pupíku, po čemž se stává normální ovcí. Dá se diskutovat o tom, zda není ovčinec původem všech ovcí, pro než by bylo jejich „běžné“ rozmnožování jen druhotnou a dodatečnou formou při případné smrti rostliny. Ovčinec podle našeho pozorování roste rád na prázdných prostorech plných trávy pro jeho ovčí část. Magický původ rostliny je jistotou. Jsou nutná další studia.

Pravdotrn

Pravdotrn je jednoduchou a nenáročnou rostlinou, které nejvíce vyhovuje vlhké a špinavé prostředí skládek a hřbitovů. To, že je připraven na sklizeň poznáme podle uschnutí celé rostliny a její makové vůně, kterou při procesu uschnutí začne vydávat. Pravdotrn je běžnou rostlinou vyskytující se všude na kontinentu. Pravdotrn chutná v lektvarech po máku a hořčici.

Trny rostliny mají známé pravdomluvné účinky nutící uživatele promluvit jak název napovídá pravdu. Kořeny rostliny jsou jedovaté a jejich konzumace vyvolává velmi složitě léčitelnou krevní otravu, což patrně vychází z míst, na kterých roste. Květ nebo také makovice pravdotrnu a její semínka mají uklidňující účinky, které mohou uživatele při velkých dávkách přinutit ke spánku.

Všechny části pravdotrnu je nutné sklidit za jasného dne. Následně je provařit a poté den louhovat, po čemž je třeba je buď další tři dny sušit nebo mírně opálit. Následně je po dobu jednoho až dvou dnů možné pravdotrn po rozemletí do alchymistických výrobků používat.

Spásnička

Spásnička je malá bílá rostlina, které se nejvíce daří v málo zasluněných místech plných vysokých a silných listnatých stromů. Její květy jsou menší a voní nasládlou vůní leních plodů, kterou je velmi těžké zachtit bez soustředění. Její zralost a připravenost na sklizeň jde nejlépe rozeznat pomocí rozšiřování žlutého centra květu dále a „požírání“ bílé barvy. Žlutá část květu je nepoužitelná, ale musí se na květině vyskytovat, jinak bude alchymisticky nepoužitelná.

Spásnička je nejlepším a prozatím i jediným přírůstkem, který obyvatelstvu říše přinesla bývalá kolonie na Nové Zemi. Hodí se nejen na přímé léčení zranění, neduhů a nemocí, ale také na obnovu po zranění stejně tak jako na obnovu energie pro unavené. Posledním, ale neopomenutelným účinkem spásničky je její schopnost utišit působení jedu všech druhů a variant stejně tak jako utišení bolesti a ostatních příznaků jedů.

Jedinou alchymisticky využitelnou částí spásničky jsou její bělavé květy. Pokud je povaříme a nakrájíme dostaví se její léčivý účinek. Pokud je rozemeleme probudíme naopak její schopnost tišit jedy a jejich příznaky. Při nakrájení a následném louhování jakobychom připravovali čaj poté bude mít voda, kterou jsme použili výše zmíněné obnovující účinky.

Vodnice

Poslední z významných alchymistických rostlin nácházejících se v okolí Vigornie je vodnice. Ta roste na březích moří a oceánů v kamenité půdě omývané přílivem, ale také na jejich dně. Při vytažení z kořenů začne záhy vydávat silnou vůni rybiny. Zralost poznáme podle slabé a v noci vyditelné modravé záře, kterou vydává ze svých květů, a která je u nedozrálých jedinců do fialova.

Vodnice je dobrá jen pro svoji schopnost umožnit uživateli dýchat pod vodou, což hojně využívají hlavně rybáři a námořnící. Jejím druhým a o poznání temnějším účinkem je její schopnost dočasně konzumenta odnaučit dýchat kyslík, kdy částečně promění jeho plíce na žábry, což se v posledních letec stalo v Říši oblíbenou mučící metodou.

Pro přípravu vodnice do lektvarů a jiných alchymistických výtvorů je nutné ji vytáhnou i s celým kořenem. Ten se sice nepoužívá, ale z nevysvětlitelných důvodů kazí účinky rostliny, jestliže zůstane v půdě. Pro dýchání pod vodou je nutné nakrájet a opražit spodní „kouli“ rostliny. Pro odebrání schopnosti dýchání kyslíku je poté nutné udělat to samé s „koulí“ opačnou.

Faunistické přísady

V poslední části tohoto herbáře se nebudeme věnovat rostlinám nýbž nejčastějším alchymistickým přísadám pocházejícím z fauny a kreatur. K tomuto jsme se rozhodli, protože jsou některé přísady značně důležité až klíčové pro nebývalé účinné a neopakovatelně účinné lektvary.

Chlupy monstra

Tyto tlusté a mastné chlupy nacházející se v kožichu některých creatur vytvářejí látku zpevňující jejich pokožku proti všem druhům útoků a působení elementů. Chlupy jsou cítit pachem žluklého másla a tuku. V lektvarech mají chlupy silnou hořkou chuť.

Převážné využití chlupů je pro zodolnění uživatele přípravku z nich a to jako proti jednotlivým elementům tak proti všemožným škrábancům a bodnutím.

Chlupy je nutné ve výrobku hodinu máčet, aby pustili svoje účinné látky.

Mozek monstra

Ač jsou monstra a podobné potvory převážně hloupé a nelidské přesto se v mnohých z nich nachází mozek. Tato nechutná a prolezlá součást jejich těl je naštěstí v některých oblastech alchymistické vědy užitečná a proto naleznou nositelé mozku alespoň ve smrti užitek civilizaci. Použitelnost mozku poznáme pomocí z něj vystupujících a i po smrti se pohybující chapadel

Primárním využitím mozků monster jsou jejich jedovaté a protijedové účinky. Jed pocházející z mozků monster působí pomale, mění barvu poživatele na žlutou až ho finálně obrátí na monstrum, ze kterého mozek vznikl. Mozek se naštěstí dá použít pro zvrácení tohoto efektu i po jeho plném účinku stejně tak jako na vyléčení jiných, konvenčnějších jedů.

Pro přípravu mozku je nutné opatrně odříznou pohybující se chapadla a vymáčknou z nich nažloutlou kapalinu né nepodobné pivu. Tu je následně nutné bez změny přidat do lektvaru pro jedovaté účinky nebo proštěrchat až se z ní vytvoří pěna pro účinky protijedové.

Střeva monstra

Střeva monster, která jsou využitélná jsou mrtvolně zapáchající přísadou nacházející se v tělech některých monster obcházejících zdejší končiny. Jako přísada jsou jedním z hlavních důvodů efektivity místních lektvarů a přípravků, protože jim dodávají notnou sílu. Nevíme, proč jsou střeva zdejších kreatur o tolik více potentní než vnitřnosti z kontinentu.

Primárním důvodem používání střev je jejich schopnost posílit uživatele nebo lektvar, do kterého jsou přidávány. Jsou proto víceméně univerzální přísadou, kterou je možné použít do jakéhokoliv přípravku.

Při preparaci střev z těla monstra je důležité, aby nebyly jakkoliv poškozeny. V celku je poté nutné je uvařit. Následně je musí alchymista na kousky rozřezat, každý kousek minutu žvýkat a vyplivnou. Čím je čas žvýkání přesnější, tím je účinek střev lepší. Žvýkání není možné přerušit. Doporučujeme si dávat pozor na ohavnou chuť, kterou střeva mají, protože donutila nejednoho alchymistu zvracet a tím zničit tuto vzácnou přísadu.